10.05.2015 19:59

F-18 VS. EF200

by Robert Stejskal

Přinášíme vám 1. článek z nového seriálu psaného bývalým pilotem AČR Ing. Robertem Stejskalem, který do roku 2015 létal se strojem JAS-39 Gripen.

Po odchodu z AČR založil firmu zabývající se prodejem leteckého oblečení a doplňků, na jejichž nabídku se můžete podívat přímo na jejich webu www.air-shop.cz. Za svoji dlouholetou kariéru vojenského pilota si vyzkoušel bezpočet strojů a postupně nás ve svých článcích se svými zážitky (nejen) s nimi seznámí…

Je středa 18.6. 2014 a já mám možnost v rámci reciproce se svézt na jiný mašině. F-18 je můj sen a dnes je ten den, kdy si ho vyplním! Navíc se jedná o let v rámci Shadow wave, tedy slotu určeném pro lety DACT, resp. jeden typ letounu proti jinému typu. A je to německý Taifun. Den předem jsem si nechal udělat přednášku pro backseat a postupy v kabině, pak následovalo upravení výstroje pro let, jako anti-g suite a helma s maskou. Byl jsem mile překvapen nad švýcarskou pohostiností. Bude to právě jejich doubleseater – Staffel 11, Swiss Air Force.

Bývalý bojový pilot AČR Robert Stejskal

Dnes tedy letíme odpoledne a děláme předletový dohovor s piloty Luftwaffe. Letíme 4xHornety a 4xEF2000. V zóně na mořem, vzdálené cca 30 minut, bohužel. Moc času tam nepobudeme. Tam se rozdělíme na smíšené dvojice a začne dogfight. Pak v těchto dvojicích poletíme zpět.

Jedeme na stojánku lehce dříve, abychom se mnou neměli hoňku. Vždy to novýmu trvá a stát se může ledasco. Letím se stejně starým klukem, který má nickname Rave. Dříve létal i Mirage.

F-18 je impozatní stroj, což poznáte už jen tím, jak vysoko je třeba se došplhat. Technik mi pomáhá se ukurtovat, což oceňuji s povděkem. Mají jiný systém poutání než my, i když máme rovněž sedačku Martin Baker. Ovšem posezení je luxusní. Kabina je velmi prostorná a sedačka pohodlná. Trošku víc čudlíků a spínačů než v Gripenu a displeje trošku menší. Mám za sebou nabrífnuto, co mám mačkat a tak mačkám.

Rave zavírá překryt a nahazuje motor. Probíhá system check a flight control check. Sedím tu už asi 20 minut a furt se něco konrtoluje. Zlatej Gripen. Tak konečně budeme pojíždět jako čtvrtí ze stojánky. Sranda je, že lídr si spletl stranu vzletu a až byl upozorněn věží, tak se omluvil a jede zpět. Nikdo zatím nevyjel a tak je to v pohodě. Projel kolem nás a divoce mával. Mě se líbí, jak to berou s humorem. Kdysi mi švédský instruktor řekl: we fly for fun. No a to platí obecně…

Jedeme okolo stojánky Gripenů. Naši technici tam jsou taky, ale nikdo netuší, kdo tu sedí… Mám rukavice, na kterou jsem si přitiskl nášivku 211.letky. Ukazuji ji přitisklou na sklo, ale jim se zdá být divný proč nějakej švýcar mává na čechy. Tak si sundávám masku a tmavý sklo. Rázem mě poznali a mávají.

McDonnell Douglas F/A-18 Hornet

Vzlet je impozatní. Gripen vás vtlačí do sedačky taky, ale tohle je něco. Po vzletu mi předává Rave řízení a letím ve formaci s trojkou asi 30 minut. Doletěli jsme do prostoru, Rave si převzal řízení a rozdělili se do sektorů. Taifuny v nich už byly a čekaly na FL150. V našem sektoru poletoval taifun s číslem 30+88 pilotovaný komodorem jejich základny. Rave ho neviděl, já ano. Obecně všichni mají problém vidět cokoliv ve velikosti gripena, protože jsou zvyklý na mašiny velký jako tyhle. Tak jsem ho viděl asi dřív proto. Jsme zvyklí vidět tu naši žiletku a tohle je snad dvakrát takový.

Dali jsme se dokupy a letíme vedle sebe ve formaci line abreast vzdáleni asi do jedné míle. Na pokyn ‚Speed and Angels‘ jsme rozevřeli formaci do stran o 45 stupňů každý. Speed 360 uzlů a Angels 17000 stop. Na pokyn join up jdeme k sobě a po vizuálním kontaktu dává Rave fight is on. Míjíme se čelně asi 400 metrů a Rave vede F-18 7géčkama na one circle fight doprava.

Eurofighter EF 2000 Typhoon

V momentě se Taifun otočil ve vertikále na nás a míjeli jsme se nosem nahoru a on mazal dolů. Rave šel po něm levým polozvratem a ten zas svíčkou nahoru doleva. Situace se opakovala několikrát. Šlo vidět jak oba stroje jsou vyrovnané ale přeci jen měl němec vždy lehce navrh. Jednou dokonce měl možnost nás ojet kanonem. Ten souboj trval nelžu 10 minut. Vertikální manévry bez omezení na AOA (úhel náběhu), které začínaly na tak malých rychlostech, byly prostě neuvěřitelné. Okolo křídel a vstupů motorů se dělaly mlhavé oblaky a já si připadal jak v ráji. Život začíná nad 4g.

Už jsme byli skoro na spodním limitu naši zóny, tzv. hard deck, když Rave s hrůzou zjistil, že je lehce pod bingo fuel (min. zbytek paliva pro návrat + odlet na diverzní letiště). Zahlásil “knock it off, knock it off“ a letíme dom. Pominu fakt, že jsem měl slíbeno, že druhej fight odřídím já.

Zpět to letěl sám a modlil se ať nesedne pod povolený zbytek. Taifun, co letěl proti nám, teď nám letí na pravém křídle s palivem v pohodě. Nemám foťák, tak si davám. Sedáme na RWY 23 po 30 minutách letu zpět. Byl to fakt fantastickej zážitek. Gripen je skvělej, ale tohle je brutální bestie, stvořená pro dogfight.